Po delší době opět výlet! Konstantinovy Lázně a okolí

V sobotu 14. června 2014 o deváté hodině dopolední se před loketskou radnicí počal tvořit hlouček členů našeho spolku. Když byla skupinka po deseti minutách brebentění a dohadování kompletní, bylo možno konstatovat, že složení je tradiční, neboli stejné jako téměř pokaždé. Dostavili se manželé Langovi a Hadravovi, pak tu byli Věra Nývltová, Jana Sobotová a Karel Horčička. Jenomže pak se udála změna téměř převratná a nevídaná, na starém náměstí v Horním Slavkově se připojil Vladimír Netolický se svým synkem téhož jména, takže nás bylo devět a to ve třech autech různých barev a jakostí.

Ani ne za hodinku byla zmíněná auta zaparkována v souladu s pravidly o provozu na pozemních komunikacích na parkovišti v Konstantinových Lázních. Tyto příjemné a úhledné pidilázně jsme prohlédli za krátký čas a někteří dokonce okusili zdejší minerálku a označili ji za dobrou. Pak se šlo sborem z zatopenému bývalému lomu čediče vzdálenému od Konstantinek asi půlhodinku pohodlné chůze, zde jsme chvíli poseděli a pak umělé jezero počali obcházet. Cesta stoupala a na jejím vrcholu se našim zrakům otevřelo úchvatné panorama krásné krajiny. Sestup byl však poněkud obtížný, ba přímo krkolomný, cesta zmizela a bylo nutno prodírat se trním a hložím. Přežili jsme, někteří s drápanci, ale po chvíli byli zpět v civilizaci, vlezli do vozidel a jeli do Dolní Polžice poobědvat. Zde v hospodě někteří pojedli s chutí, avšak běda, někteří byli s porcí kuřete tuze nespokojeni, co se dá dělat, i to se stává. Následovalo posezení v jakési cukrárně, to ovšem opět v Konstantinkách, po kávě vzhůru do Kladrub, do bývalého benediktinského kláštera s kostelem. Na dvoře objektu se naší skupinky ujala mladá sympatická průvodkyně zjevu odrostlejší školačky. Vyšla nám vstříc i časem prohlídky, nemusili jsme čekat až do sedmnácté hodiny, do kláštera jsme vlezli o půlhodinku dřív. Interiéry kláštera jsme dosti rychle pominuli a byli v kostele.Ten je, jak známo, dílem Jana Blažeje Santiniho a Kiliana Ignace Dienzenhofera a slohu se říká barokní gotika.

Nu a po prohlídce následovalo opuštění památky, před ní se posádky tří aut rozloučily a jelo se na západ, návrat domů byl bezproblémový. Celkem podařený den a to díky i pěknému počasí.